Zaregistrujte se a získejte spoustu zákaznických výhod!
Povel „místo“ má mnoho výhod, které mohou usnadnit každodenní život nejen vám, ale i vašemu mazlíčkovi. Svému psovi můžete přidělit místo, kam ho můžete kdykoliv poslat. Například když zazvoní zvonek, když chcete vytřít podlahu, nebo když prostě nechcete, aby vám pes „překážel“. Tento cvik byste proto měli zařadit mezi základní povely pro psa.
Velkou výhodou je, že tímto cvikem psa netrestáte. Právě naopak! Váš čtyřnohý parťák si pelíšek spojuje pouze s pozitivními událostmi. Je to také jeho pevné místo, kam se může kdykoliv uchýlit, když si chce odpočinout. Pelíšek pro něj prezentuje bezpečí a klid. Z toho důvodu byste měli dobře přemýšlet, kam ho umístíte. Nejvhodnějším místem je prostor v rohu místnosti nebo u zdi. Zkrátka klidné místo, kde často nechodí lidé, aby se mazlíček cítil bezpečí. Váš pes si tak lépe odpočine.
Přemýšlíte, jak naučit psa na klec, kukaň nebo třeba košík? V každém případě pamatujte, že pelíšek by měl být pro vašeho čtyřnohého přítele příjemným místem. Měl by v něm rád trávit čas a především se v něm cítit pohodlně. A jak naučit psa na místo? K tréninku přistupujte pozitivním způsobem. Například tak, že budete mazlíčkovi dávat do pelíšku obzvláště atraktivní žvýkací pamlsky . Pamatujte, že bude trvat nějakou dobu, než se váš mazlíček naučí do pelíšku chodit.
Postupně prodlužujte dobu, po kterou chlupáč zůstává v pelíšku. Krok za krokem také cvik ztěžujte. Například tím, že projdete kolem, něco odložíte, nebo dokonce odejdete z místnosti. Vyzkoušejte různé možnosti. Uvidíte, zda mazlíček zůstane v košíku či třeba na polštáři. Pokud vydrží čekat, v klidu k němu přistupte, dejte mu pamlsky a pořádně ho pochvalte. Poté mu dejte signál, aby věděl, kdy může místo opustit. To platí jak v případě, kdy přemýšlíte, jak naučit psa na kotec, pelíšek nebo třeba klec.
Povel zafixujete tak, že jeho cvičení zařadíte do každodenní rutiny. Ideálně po tom, co pes dováděl, nebo cvičil. Zkrátka ve chvíli, kdy by si šel pravděpodobně odpočinout. Pošlete ho tedy na místo a nechte ho tam několik minut. Mezitím můžete splnit nějaké povinnosti v domácnosti, nebo třeba jen sedět na gauči a dohlížet na svého čtyřnohého přítele.
Pokud si pes nechce lehnout, nevzdávejte se. Uvidíte, že jakmile se uvolní, získáte pro sebe prostor i vy. Pes pravděpodobně dřív nebo později usne. Nechte ho spát a pokud se vám bude zdát, že se probudil, můžete povel zrušit. Možná si ale pobyt v košíku užívá a zůstane i nadále ležet. Skvělé! Tento trik je také skvělý způsob, jak naučit psa spát v pelíšku.
Uvolnění je u tohoto povelu velmi důležité. V opačném případě by se pes rozhodl sám, kdy cvik ukončí. Jasným signálem proto můžete o ukončení povelu rozhodnout vy. Díky pravidelnému tréninku pak můžete například bez problému otevřít dveře, abyste si převzali balíček. A to bez toho, aniž by váš pes vyběhl za pošťákem. Pokud pes dokáže ignorovat tak velký podnět, pořádně ho za pobyt v pelíšku odměňte. Zaslouží si to.
Výcvik můžete snadno začlenit do každodenního režimu. Vždy se totiž najdou situace, které vyžadují, aby pes ležel na svém místě. Na začátku tréninku byste proto psa neměli příliš zatěžovat vysokými požadavky – například příchodem návštěvy, zazvoněním zvonku, nebo tím, že mu úplně zmizíte z dohledu. Začněte s lehkými cviky. Ideálně například bezprostředně po procházce. Samozřejmě poté, co se pes napil a případně najedl. Vy mezitím nedělejte nic zajímavého. Váš čtyřnohý přítel tak může „vypnout“, aniž by se obával, že o něco přijde. Je sytý, spokojený a unavený. Stejný způsob tréninku můžete využít i ve chvíli, kdy přemýšlíte nad tím, jak naučit psa spát v boudě.
Po pravidelném tréninku zvyšujte obtížnost. Cílem je, abyste svého čtyřnohého přítele dokázali bez problému poslat do jeho pelíšku či na jiné místo, kde bude rád odpočívat, podřimovat či dokonce spát. Když uvidíte, že leží v pelíšku, zkuste ho nechat chvilku o samotě. I když tam šel dobrovolně. Je velmi důležité, aby místo přijal jako své útočiště. Jakmile pro něj bude nějaká situace náročná, může se do pelíšku stáhnout a bude mít jistotu, že ho nikdo neobtěžuje.
Kristina Ziemer-Falke je trenérka psů, která se zabývá také jejich chováním. Působí nejen ve Veterinární komoře Šlesvicka-Holštýnska, ale také na Messerliho výzkumném ústavu Univerzity veterinární medicíny ve Vídni. Má také mnoho dalších kvalifikací a specializací a je členkou zkušební komise Dolnosaské veterinární komory pro certifikaci trenérů psů.
Spolu se svým manželem Jörgem Ziemerem založila v Německu výcvikové středisko Ziemer & Falke, ve kterém již mnoho let pořádají výcvikové kurzy pro psy. Mimo to je Kristina Ziemer-Falke rovněž úspěšnou autorkou odborných knih a populárních článků v odborných psích časopisech, které mají v oblibě jak trenéři, tak majitelé psů.