Zejména v zimě jsou psí tlapky vystaveny sněhu, posypové soli a dalším materiálům. Péče o ně je proto v tomto období nezbytně nutná. Zarostlé drápky a bolavé polštářky mohou být ale problémem i v jiných ročních obdobích. Stejně tak i rozbité sklo, o které se může pes poranit. Poradíme vám, jak můžete svého mazlíčka chránit.
Díky tlapkám se pes na svých nohách cítí vždy jistě. Z hlediska anatomie jsou tlapky podobné našim rukám a nohám – a mají stejně složitou stavbu. Skládají se ze zápěstí, dlaně a pěti prstů, z nich každý má tři články.
Rozdíl oproti nám lidem spočívá ve způsobu jejich pohybu. Zatímco my chodíme po chodidlech, psi chodí takzvaně po špičkách. To znamená, že našlapují pouze na špičky nohou, což jim umožňuje obrovskou manévrovací schopnost.
Největší část tlapky tvoří silně zrohovatělé polštářky, které chrání tlapky před drsným povrchem, cizími tělesy a povětrnostními vlivy. Kromě receptorů citlivých na teplotu a vibrace obsahuje kůže polštářků na tlapkách také většinu potních žláz. Tyto žlázy produkují nejen pot, ale také speciální sekret, díky kterému je povrch tlapek „přilnavý“ a pes má lepší trakci. Pod zrohovatělou vrstvou a kůží polštářků se nacházejí tukové polštářky. Ty tlumí všechny pohyby a chrání tak kosti a klouby.
Psí tlapka je jako celek velmi pružná. To je dáno především kůží mezi prsty, která volně spojuje jednotlivé polštářky tlapek. Chůze po nerovném terénu díky tomu není žádným problémem. K tomu přispívají také tvrdé rohovinové drápky. Podobně jako hroty na sportovní obuvi zajišťují lepší trakci. V neposlední řadě zvířeti rostou mezi polštářky chlupy, které především chrání citlivé prostory mezi polštářky.
Jak jsme již zmínili, spodní strana tlapek se skládá především z polštářků a chlupů, které – stejně jako drápy – vyžadují svědomitou péči. Kůži polštářků byste měli pravidelně kontrolovat. Jejich povrch by měl být hladký a měkký. Pokud si všimnete popraskané nebo suché kůže, zkuste ji zvlhčit mastí na psí tlapky, vazelínou nebo vhodným krémem.
Krátkou srst na tlapkách mají téměř všichni psi. Některým čtyřnohým přátelům však rostou chlupy mezi prsty velmi výrazně. I zde se mohou zachytit nečistoty nebo cizí předměty (například osiny), které v tlapce v nejhorším případě zarostou. Právě osiny v tlapce dokážou pejska pěkně potrápit.
Chlupy mohou také způsobovat otlaky. Z těchto důvodů byste měli srst na tlapkách pravidelně zastřihávat zaoblenými nůžkami. Nebude tak vyčnívat nad polštářky.
Psům se často do tlapek dostanou cizí tělesa. Pokud se jedná o malé střepy, úlomky nebo kamínky, můžete je odstranit sami. Nejjednodušším způsobem je ošetřovat poraněný polštářek u psa ve dvou lidech. Jeden z vás bude držet pinzetu, druhý zase držet, hladit a uklidňovat mazlíčka.
Po odstranění cizího tělesa tlapku vykoupejte ve vlažné vodě bez mýdla a aplikujte antiseptický přípravek. V případě potřeby přiložte tenký obvaz a zafixujte dětskou ponožkou.
Pokud v tlapce najdete větší cizí těleso, nebo pokud si nejste sami jistí, navštivte raději veterináře. Ten může v závislosti na stupni poranění ránu sešít v celkové anestezii. Problémy s tlapkami mohou vést i k dlouhodobým zraněním. V případě pochybností se proto vždy raději obraťte na odborníka.
V dnešní době chodí domácí psi hlavně po kobercích, hladkých dlaždicích a v lepším případě po trávě v parku. Jejich divocí předkové byli zcela jiní. Museli svou kořist dlouho stopovat v drsném a kamenitém terénu. Jejich tlapky a drápy tak přirozeně používali úplně jinak.
Kvůli jinému životnímu stylu, který je k tlapkám šetrný, nejsou drápky dostatečně opotřebované. Stále rostou a v horším případě se při každém kroku dotýkají země. A jaký je výsledek? Dochází k posunu celé pohybové sekvence.
Při chůzi se váha přenáší z přední na zadní část těla a přední nohy se pohybují v nepřirozeném úhlu. Tato řetězová reakce může vést k problematickým deformacím celého pohybového aparátu. Přerostlé drápy mohou způsobit, že se pes při chůzi zraní. Některá zvířata se snaží problém vyřešit sama, drápy si okousávají a celé si je vytrhávají.
Proto je důležité pravidelně kontrolovat délku drápků a v případě potřeby je zkrátit. Měli byste mít ale na paměti několik věcí. Psí drápky jsou z rohoviny – stejně jako naše nehty. Na rozdíl od lidských nehtů ale obsahují nervy a cévy, které se při stříhání nesmí poškodit. U světlých drápků to lze snadno rozpoznat, u tmavých nikoliv. Postupujte proto velmi opatrně.
A jak stříhat psovi drápy? K úpravě drápků, které nejsou příliš dlouhé, je vhodný pilník na psí drápy. U větší úpravy je lepší sáhnout po brusce na psí drápy nebo speciálních kleštích. Měly by mít kulatou řeznou plochu a odpovídat velikosti tlapky. Běžným kleštičkám na lidské nehty se rozhodně vyhněte. Mají hladkou řeznou plochu. Drápek byste tak spíše rozdrtili, než abyste ho ustřihli.
Chystáte se použít kleště na psí drápy? Přiložte je vodorovně a postupujte po velmi malých částech. Díky tomu zjistíte, zda je mezi kleštěmi a cévami dostatek rohoviny. Pokud se vám stane, že poraníte cévu, neztrácejte nervy. Poraněný drápek silně krvácí, neznačí to ale nic o stupni poranění.
V takových případech je nutné krvácení zastavit a drápek vydezinfikovat. Pokud se rána rychle uzavře, měli byste drápek pečlivě sledovat, abyste rozpoznali případný zánět. I zde platí, že pokud je zranění vážnější, nebo si nejste jistí, poraďte se s veterinářem. Ten vám může ukázat, jak správně používat nůžky na psí drápy.