Zaregistrujte se a získejte spoustu zákaznických výhod!
V internetových magazínech najdete mnoho článků, ve kterých si přečtete o tom, zda je dobré, když s vámi kočka spí v posteli, nebo zda je lepší nechat mazlíčkovi dveře ložnice zavřené. Ve většině článků se také dočtete, jaké jsou výhody a nevýhody tohoto zvyku z pohledu lidí. V jiných textech se zase dozvíte, jaké jsou kočičí nemoci přenosné na člověka. Ty mohou například souviset s tím, že vám váš tygřík tlape po polštáři někdy nepříliš čistými tlapkami.
A jaký má vlastně kočka vliv na náš spánek? Při rozhodování, zda nechat kočku, aby se k vám v noci přitulila, je třeba zvážit všechny důvody. Jako poradci, kteří se zabývají chováním koček, se s těmito tématy setkáváme neustále a jsme také často prostředníky mezi lidskými potřebami a potřebami našich mazlíčků.
Zatímco naše důvody (pro i proti spaní kočky v posteli) jsou mnohdy zřejmé, náš chlupáč má ale jen omezené možnosti, jak dát najevo své potřeby. A ty jsou obvykle spojené spíše s tím, že kočka v noci zlobí, mňouká nebo zkrášluje nábytek škrábanci. Zajímá vás, proč jsou vaše a kočičí zájmy často tak odlišné, když jde o společný odpočinek? Vysvětlíme vám to.
Kočky jsou aktivní zejména za soumraku. Jsou skvělí lovci, a proto mají perfektní zrak. Speciální vrstva (tzv. tapetum lucidum) v jejich očích odráží světlo. Tito mazlíčci díky tomu vidí opravdu dobře i za šera.
Kočky mají také vousky, díky kterým mohou vnímat stopy prchající kořisti. Jejich kořist (myši, další drobní hlodavci a hmyz) je zpravidla také aktivní v nočních hodinách. Kočičí biorytmus se proto aktivuje zejména v době, kdy se my lidé po pracovním dni raději uvelebíme na gauči a poté se přesuneme rovnou do postele. V ideálním případě tam strávíme osm hodin, abychom do dalšího dne vstali svěží a fit. Zatímco my spíme po setmění poměrně dlouho v kuse, kočky si spánek rozdělí do mnoha kratších časových úseků. Mezitím se probouzejí, v případě potřeby i loví, krmí se a věnují se svým dalším povinnostem. Potom se zase schoulí (třeba v naší posteli) a zdřímnou si. A celý cyklus může začít nanovo.
Kočky paradoxně odpočívají mnohem déle než my – celkem asi 12 až 16 hodin denně. Z kočičího pohledu je ale naprosto nelogické (a také šíleně nudné), abychom spali tak šíleně dlouho v kuse.
Není divu, že kočka v noci vyhledává vlastní, kreativní a někdy i hlučnou činnost. Mazlíčci často čekají celý den, než přijdeme z práce. Společné hry po příchodu domů jim ale mnohdy dobijí baterky.
Určitou kompenzací je pro ně mazlení se svými páníčky, a to i ve chvíli, kdy jenom spíme v posteli. Mazlivá kočka tak s námi může udržovat sociální kontakt, který je pro ni opravdu důležitý. A pro plachého mazlíčka může být mazlení v noci dokonce příjemnější, protože na něj nezaměřujeme takovou pozornost, a tak pro něj nejsme tolik hroziví. Můžete se proto setkat s tím, že vám kočka spí u hlavy. Takové chování je běžné. A proč kočka spí u nohou? Je vám ráda na blízku a zároveň má skvělý přehled o tom, co se v místnosti děje. V případě nebezpečí se tak může dát na rychlý útěk.
Pokud zavřete kočce dveře do ložnice, nejenže přijdete o možnost společného mazlení, ale také jí zmenšíte teritorium o jednu místnost. U koček žijících v bytě to přitom může být velká část celkové plochy. A co víc – jak všichni určitě víte – z pohledu kočky se to nejzajímavější skrývá právě za zavřenými dveřmi. Je to takový nepsaný zákon. A o to tragičtější důsledky může mít takové rozhodnutí hlavně v noci. Srdceryvné mňoukání a neodbytné škrábání na dveře mohou být jedny způsobů, prostřednictvím kterých se kočky snaží přijít možné záhadě na kloub.
Jako by to nestačilo, je tu ještě jeden frustrující faktor, který obvykle přichází do hry v časných ranních hodinách – hlad! Pokud kočku nakrmíte před spaním, může mít po několika hodinách zase chuť k jídlu. Kočkám vyhovuje více menších porcí během celého dne. Musí se však přizpůsobit dlouhé pauze mezi dvěma svačinami – večerním krmením a snídaní. Ideální rozestup mezi jednotlivými porcemi krmiva je přitom po čtyřech až šesti hodinách, noční pauza je však mnohem delší. To znamená, že vaše kočka bude mít mezi půl třetí a čtvrtou hodinou nervy na pochodu. A to je pochopitelné, naši domácí mazlíčci jsou totiž závislí na naší péči. A příliš mnoho nenaplněných potřeb znamená frustraci.
Zatímco my spíme v posteli, nebo se v polospánku rozčilujeme nad výtržnostmi kočičího darebáka, může mazlíček mezitím prožívat opravdový stres. Mazlíčci se nudí, někdy mají hlad a netuší, co se děje za zavřenými dveřmi ložnice. Není proto divu, že v kočičí skupině v noci nezřídka dochází ke rvačkám – zvláště, pokud je situace v domácnosti napjatá.
Emoční stres může být často důvodem, proč kočka čůrá do postele. Pokud teď přemýšlíte nad tím, jak kočku odnaučit čůrat do postele, budete muset vyzkoušet více způsobů. Problémové chování totiž může být způsobené různými důvody. Pomoci může například to, že se mazlíčkovi budete více věnovat, nebo že přemístíte kočičí toaletu na přitažlivější místo. Nezapomeňte dokonale vyčistit postel od zápachu kočičí moči, například pomocí speciálních odstraňovačů skvrn.
Pokud nechcete mít kočku přes noc v ložnici, zajistěte jí všestrannou péči během celého dne. A to i ve chvíli, kdy doma nejste a jste například v práci nebo na cestách. Vyzkoušet například můžete různé hry s krmením. Pomoci vám mohou třeba lízací podložky pro kočky nebo interaktivní hračky na krmení, díky kterým kočka zažene hlad a zároveň se zabaví. Automatická krmítka zase můžete naprogramovat tak, aby intervaly mezi jednotlivými porcemi nebyly příliš dlouhé.
Aby kočka v noci spala, zkuste si s ní večer hrát. To jí pomůže zrelaxovat. A pokud se mazlíček cítí osaměle, zkuste mu dát do pelíšku nebo na jiné oblíbené místo něco svého – například košili, kterou jste na sobě měli a ze které tak bude cítit vaši vůni.
A jak můžete kočce vynahradit dlouhou noc? Zkuste se jí hned po probuzení věnovat. Ranní mazlení se tak může stát skvělým společným rituálem.
Kočka v posteli ale často znamená také hodně chlupů. Pokud jim chcete zabránit, pořiďte si na postel speciální přehoz, kterým postel ve dne ochráníte a večer ho zase sundáte.
Autorka článku: Carmen Schell
Carmen Schell, majitelka Cattalk®, je zvířecí psycholožka (ATN), která se specializuje na kočky. Působí v oblasti Rýn-Mohan, především v okolí Darmstadtu a Frankfurtu. Věnuje se také online koučování. Nabízí odbornou pomoc při řešení všech otázek týkajících se chovu a problémového chování koček. Kromě osobního poradenství pravidelně pořádá přednášky a celostátní semináře pro zájemce z řad laiků i odborníků. Autorka také pomáhá kočkám z útulků a dobrovolně se angažuje v regionálních útulcích pro zvířata.